Představte si, že jedete na dovolenou, máte namířeno do Jizerských hor, je slunečno a příjemné teplo. Během pár desítek minut se ale zatáhne a rozprší a krátkou přeháňku opět vystřídá letní sluníčko. Jenže slunce natolik ozáří mokrý povrch vozovky, že odrazy od asfaltu, krajnice a okolní vegetace či budov jsou natolik nepříjemné do očí, že vás oslňují, až musíte u krajnice zastavit. Jenže při zastavování si oslněným zrakem nevšimnete, že se tudy prochází mladý pár, vedou se za ruce, a vy autem někoho z nich srazíte.

Naštěstí se to obejde bez zranění, protože vaše rychlost již byla velmi nízká, a dojde pouze k pohmožděninám. Zraněnému se omluvíte a pak se i finančně vyrovnáte, ale vzápětí si uvědomíte, co by se mohlo stát, kdybyste jeli rychleji…

Toto je jeden z momentů, kdy se vyplatí zauvažovat o polarizačních brýlích. Přitom stačí mít pouzdro na brýle do auta spolu s brýlemi položené na odkládací plošince palubní desky, anebo zastrčené blízko řadicí páky, a jakmile se vyskytne nějaký nepříjemný jev (oslňování sluncem nebo krajinou po dešti), brýle ihned nasadíte, a rázem máte výhled před sebe, jako kdyby se nic nedělo.

Někteří lidé nemají moc v lásce nošení brýlí, a pokud vysloveně nemusí nosit brýle dioptrické, nic je nepřesvědčí k tomu pořídit si brýle sluneční. V jistém slova smyslu mají pravdu, protože lidský zrak se dokáže přizpůsobit slunečnímu svitu, ale v některých situacích se mohou okolnosti tak vyhrotit, že dojde k nebezpečnému zranění. Stává se to například u cyklistů, kterým vlétne do oka muška, přitom by brýle tomuto jevu zabránily, anebo jste krátkodobě oslněni na horské stezce, kdy slunce vysvitne přímo proti vám mezi dvěma horskými štíty, a oslněni pak šlápnete do prázdna, sveze se vám noha po pěšině a zřítíte se do propasti pod vámi. Mít pomocné sluneční či polarizační brýle se zkrátka vyplatí, i když je nevyužijete každý týden.